Jaký to je bejt punkáčem???

23. října 2008 v 16:49 | Kroc |  Moje názory
Je to fajn bejt punkáčem:-D
K napsání tohoto článku mě inspiroval dotaz mé kamarádky která se mě ptala jaký to je když jezdim na kalby sám. Musel jsem se chvíli zamyslet a pak jsem jí odvětil že mi to vůbec nevadí, neboť kamkoliv přijedu tak potkám skvělí lidi se kterejma rád zapařim. Může to bejt taky ryze ve mně tudíž mluvím jen za sebe ale když jsem byl na diskotéce (jenom dvakrát) tak jsem z těch diskantů měl zvláštní pocit. Panovalo tam vždy takový nepřirozený napětí, přetvářka a nejistota. Navíc se chovali nevraživě, bavili se ve skupinkách a nepřijímali mezi sebe nikoho cizího, každej si prostě hrál na svým písečku:-D a tak jsem si tam připadal celkem nevhodně:-D no ale jakmile přijedu na koncert mezi punkáče tak mimo to že jsem mezi "svejma" tak vidím jak se nikdo nepřetvařuje a že si nikdo na nic nehraje. Dál je mezi punkáčema jistá vlídnost a solidarita. Když požádáte o cígo nebo o pívo vždycky se najde někdo kdo nabídne, když se vyválíte v kotli vždy vám pomůžou vstát a ještě mě nikdy žádnej punkáč nevyhodil od stolu když jsem si k němu sednul.
Ovšem nastává otázka zda li to není mezi všema příslušníkama jakýkoliv subkultury a navíc jestli by byli všichni takto vlídný i k někomu kdo mezi nás nepatří…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Foxy Foxy | Web | 23. října 2008 v 18:30 | Reagovat

Já byla na diskotéce jednou a nebylo to sice tak strašný (až na tu hudbu).. Lidi docela v pohodě ale stejně tak pochybn+ přejížděli pohledem po mejch botech a celym oblečení. ale nedá se říct že by se semnou nebavili, docela naopak... ^^

2 spoonie (nesnášim tu předzdívku) spoonie (nesnášim tu předzdívku) | Web | 23. října 2008 v 20:23 | Reagovat

No, tak já mám dost podobnej názor. Když takhle v létě je u nás diskotéka a nikde nic jinýho, tak tam zajdem a pokud bych tam neměla známý, tak se tam se mnou nikdo bavit nezačne a kdybych za někym šla já, tak na mě budou koukat přinejmenšim hodně divně.

Zato na festu nebo na koncertě, to je úplně jiný. Tam se zná každej s každym. To, jak se vždycky všichni staraj každýho, kdo spadne při pogu by nikdo při tom "disco tanci" neudělal.

Jo a kdyby za mnou někde mezi punkáčema přišel navoněnej, namachrovanej šampón, tak se ho nejdřív zeptám co tady dělá a asi budu koukat trochu divně :D ale pokud by byl v pohodě, tak nemám problém s někym takovym pokecat a zajít na panáka ;)

3 Fífa Fífa | Web | 25. října 2008 v 20:00 | Reagovat

hlavně asi obdivuju, že jezdíš na ty koncerty,akce sám. Já na tohle vitamíny nemám. I když by mě třeba ty lidi mezi sebe fzali, toho se nebojim. Bych se musela vožrat, prostě nejsem takovej seznamovací typ :-D

4 Nikolena Nikolena | Web | 26. října 2008 v 5:55 | Reagovat

Diskotéky nemám ráda už kvůli tomu, že každej strašně čumí, pomlouvá a hlavně ty holky mě rozčilujou, co si daj Frisco a dělaj, že jsou "děsně na sračky", přitom každejch 5 minut lezou na záchod a upravujou se, to kdyby byly na sračky, tak maj rtěnku rozmázlou až na tváři a je jim to jedno.

Myslím si, že moc subkultur není takovejch jako pankáči. Ale zase třeba mám kámoše, takovýho disko skejťáka a on zase říká, že diskanti jsou fájn a pankáči ne, takže asi záleží na člověku. I když, když nad tím tak přemejšlím, on žádnýho pankáči opravdu nezná, takže prostě NEVÍ, jenom soudí.

5 kriss kriss | Web | 27. října 2008 v 14:44 | Reagovat

je to v podstatě tak.Punk je založený na dá se říct"jiných hodnotách " než ostatní styly,tam už je tak nějak určeno,že lidi se k sobě chovají přinejmenším slušně,hlavně na akce se chodí bavit a zapařit si,ne jako disco slečny se předvádět.Ale je fakt,že když sme jeli z Vysáčů,všici číra a na plech a šli sme na diskotéku,lepší akci sem nezažila:D

6 Bruno Bruno | E-mail | 6. září 2009 v 14:34 | Reagovat

Tak ja osobne to vnímam tak že keď aj na koncert príde niekto kto tam nezapadá výzorom nie je to taký problém. Párkrát som bol na koncerte slušne oblečený, proste rifle, košela ale keď ludia vidia že si v pohode a máš prehlad tak nemáš problém - aspoň ja som nemal. Keď zrovna nemám cigaretu vypýtam si odn iekoho a keď ja mám a niekto iný nemá rád ho ponúknem

7 Merula Merula | 9. února 2011 v 12:39 | Reagovat

Je pravda, že mezi punkery jsem se cítila skvěle - v době, kdy mne spolužáci nepřijímali s tím, že jsem divná, vypadám divně atd. Punkeři mne přijali hned, i když mne neznali. Tehdy mi dost pomohli, zvedli mi sebevědomí a otevřeli nový obzory. Taky mne naučili srát na to, co si o mně lidi myslej (tím nemyslím lhostejnost a nedostatek empatie, ale schopnost nebrat si něčí kecy či pohledy osobně).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama